Jak vyhrát bitvu o náklady na sestřel

Tento konflikt poukazuje nejen na rozsah dané hrozby, ale také na naléhavou potřebu účinných a nákladově efektivních protiopatření. V jádru se jedná o ekonomický souboj: NATO si nemůže dovolit ničit levné drony převážně drahými řízenými střelami či komplexními systémy. Rozhodující otázkou není jen technická účinnost, ale udržitelný poměr nákladů při nasazení ve velkém měřítku. 

Pozemní systémy protivzdušné obrany (GBAD) se opírají o tři základní prvky:

• senzory – oči celé operace, 
• systémy velení a řízení (C2) – mozek, 
• a efektory – prostředky k neutralizaci hrozeb. 

Moderní senzory, jako je světově špičkový systém Giraffe 1X od společnosti Saab, již dnes umožňují přesnou detekci a klasifikaci velmi malých cílů. V závislosti na typu cíle, dosahu a okolních podmínkách dokáže radar detekovat objekty s efektivní odraznou plochou menší než 0,01 metru čtverečního. Stále citlivější senzory však zároveň generují obrovské množství dat, která je nutné analyzovat v reálném čase.

Moderní systémy C2, podporované rostoucím výpočetním výkonem a ve stále větší míře i umělou inteligencí, jsou schopny tyto datové body zpracovat ve zlomcích sekundy. Přesto na dnešním bojišti přesyceném drony závisí účinná protivzdušná obrana proti bezpilotním prostředkům (C-UAS) jen v menší míře na jediném velitelském systému. Daleko větší význam má v této souvislosti odolný, síťově propojený ekosystém.

Takovýto síťově propojený přístup integruje senzory, palebné prostředky, elektronický boj a spolupráci člověka se strojem s rychlou zpětnou vazbou z první linie. Síť musí tolerovat výpadky, umožňovat rychlou integraci nových senzorů a efektorů a podporovat decentralizované provádění operací. Výhodu získá ta strana, která dokáže rychleji detekovat, klasifikovat, stanovovat priority a ničit cíle – a přitom si udržet příznivý poměr nákladů. Výsledné situační povědomí umožňuje rychlé rozhodování a podporuje výběr nejvhodnějšího efektoru.

Soft kill vs. hard kill 

Volba mezi použitím systémů „soft kill“ a „hard kill“ je ve své podstatě ekonomickým rozhodnutím: elektronický útok tam, kde je to možné; děla a mobilní palebné týmy tam, kde je to vhodné; nízkonákladové záchytné drony proti hromadným hrozbám; a špičkové řízené střely vyhrazené pro ty nejnáročnější cíle. O tom, zda je architektura C-UAS udržitelná ve velkém měřítku, rozhoduje právě přiřazení správného efektoru ke správné hrozbě za správnou cenu. Tato logika platí bez ohledu na to, zda jsou systémy určeny k ochraně civilní infrastruktury v době míru, nebo k ochraně jednotek v první linii před roji dronů, a platí bez ohledu na to, zda jsou postaveny na komponentách vojenské (MOTS) nebo komerční (COTS) třídy.

Zkušenosti Ukrajiny ukazují, že C-UAS se stává opotřebovávacím ekonomickým soubojem. Zatímco dron může stát pouhých několik set eur, náklady na obranu s využitím pokročilých obranných systémů se mohou vyšplhat na milionové částky. Při výrobě těchto systémů je navíc často třeba počítat s dlouhými dodacími lhůtami.

V reakci na tuto výzvu vyvíjí společnost Saab „Nimbrix“, nízkonákladovou řízenou střelu typu „vystřel a zapomeň“, navrženou speciálně pro operace proti dronům. Střela s dosahem 2 až 4 kilometry využívá aktivní naváděcí hlavici a hlavici s časovanou funkcí (air-burst), schopnou ničit roje dronů. Systém je navržen jak pro samostatný provoz, tak pro integraci do rozsáhlejších architektur protivzdušné obrany.

Nimbrix je nisko-troškovna raketa tipa "ispali i zaboravi" dizajnirana za okruženje prijetnji koje sve više oblikuje proliferacija bespilotnih letjelica.

Inovace v reálném čase – tempo, které udává Ukrajina

Boj s využitím dronů se vyvíjí mimořádně rychle, avšak tempo na Ukrajině představuje více než jen urychlení celého procesu. Ukrajina nepostupuje na bázi zrychlené verze tradičního cyklu, nýbrž podle zcela odlišného modelu. Zpětná vazba z frontové linie, civilní technologie, startupy a rychlá tvorba prototypů se časově komprimují do týdnů, ba dokonce dnů, přičemž každé tři až čtyři měsíce dochází k výrazné proměně ofenzivní taktiky nasazování dronů a schopnosti ISR. 

Pro NATO tento vývoj představuje přímou výzvu: konvenční proces zadávání zakázek jen stěží udrží krok s hrozbami v prostředí, v němž dochází k neustálým aktualizacím dronů i protidronových systémů. Se systémy C-UAS je proto třeba zacházet jako s adaptivní schopností – vybudovanou na mechanismech pro průběžnou integraci, testování, nasazování a obměnu – nikoli jako s pevně daným programem s jasně stanoveným koncovým bodem.

Aby s tímto vývojem udržela krok, spoléhá společnost Saab na nepřetržitou operační smyčku zpětné vazby mezi uživateli, nasazenými systémy, konstrukčními týmy a průmyslovými partnery. Poznatky z cvičení, operačního nasazení a prostředí konfliktů, kde jsou produkty společnosti Saab využívány, jsou zaznamenávány a rychle promítány zpět do vývoje systémů, softwarových aktualizací, integračních procesů a taktických úprav. Tato schopnost zkrátit smyčku mezi zkušenostmi z bojiště a reakcí průmyslu se stává stejně důležitou jako samotná technologie.

Pozoruhodným příkladem je koncept „Loke“, vyvinutý ve spolupráci mezi švédským letectvem, švédskou Správou obranného materiálu (FMV), společností Saab a jejími partnery. Za pouhých 84 dní bylo vyvinuto a nasazeno mobilní a adaptabilní řešení C-UAS pro bojové jednotky. 

Tento modulární systém pokrývá celý řetězec ničení cíle a kombinuje osvědčený radar Giraffe 1X s lehkým řešením C2 založeným na systému SHORAD. Celý koncept dotvářejí efektory, například lehké dělo umístěné na dálkově ovládané zbraňové stanici Trackfire. Tyto systémy lze provozovat na pozemních platformách i námořních plavidlech, jako je bojový člun Combat Boat 90 od společnosti Saab, a v období od dubna do září 2025 již byly nasazeny a osvědčily se v ostré misi NATO na letecké základně Malbork v Polsku.

Namísto tradičních víceletých vývojových cyklů koncept vsadil na využití stávajících systémů a rychlou integraci nových funkcí a technologií – což je přirozeným důsledkem role společnosti Saab coby systémového integrátora, a nikoli dodavatele platforem. Vychází z otevřené a technologicky neutrální architektury upřednostňující integraci existujících řešení před vývojem od základu. Výsledkem je škálovatelné a adaptabilní řešení, které lze dále rozvíjet s ohledem na nově vznikající hrozby. Systém Loke navíc zůstává plně funkční i za pohybu, čímž je zajištěna nepřetržitá ochrana i během přesunu.

Dokonalý systém neexistuje

Společnost Saab již dnes patří mezi lídry v oblasti hard-kill efektorů určených proti velkým dronům a vzdušným hrozbám, jako jsou letadla a vrtulníky – disponuje systémy typu RBS 70 NG, které jsou laserově naváděné, počítají s lidským operátorem v rámci řídicí smyčky (man-in-the-loop), a jsou tudíž odolné vůči rušení. V rámci širšího konceptu System of Systems integruje RBS 70 NG na jedné platformě jak řízené střely, tak průzkumné schopnosti, což umožňuje součinnost několika různých efektorů v rámci jednotné architektury. Díky své mobilní konfiguraci s dálkově ovládanou odpalovací jednotkou představuje rovněž klíčovou součást systému MSHORAD (Mobile Short-Range Air Defense), přičemž jednotkám poskytuje výraznou taktickou výhodu spočívající v rychlém nasazení a flexibilním rozmístění. 

Zároveň nabývají na významu i soft-kill řešení, jako je rušení, sítě a takzvané „lovecké drony“. Společně se start-upy a průmyslovými partnery pokračuje Saab ve výzkumu nových technologií, které umožní čelit současným i budoucím hrozbám. Žádné univerzální všespásné řešení však neexistuje.

Moderní boj proti dronům vyžaduje koncepty vrstvené obrany vybudované kolem různých systémů přizpůsobených regionálním hrozbám a operačním požadavkům. Logika vrstvených nákladů musí být do těchto architektur zakomponována již od počátku: správná schopnost, za správnou cenu, proti správné hrozbě. Užší spolupráce v rámci NATO nabývá stále většího významu, ačkoli mnoha obranným strategiím i nadále dominují národní bezpečnostní priority.

Klíčové ponaučení z Ukrajiny je zřejmé: C-UAS není pouze technickým problémem v rámci obrany. Jde o závod v síťové, ekonomické a institucionální adaptaci. Klíčovou výzvou již není samotná technologie, nýbrž rychlost: rychlost inovací, integrace, interoperability, výcviku a taktické adaptace. Na boj proti dronům neexistuje univerzální odpověď, existuje však naléhavá potřeba již nyní nasadit účinné a škálovatelné schopnosti C-UAS.

Saab v České republice

Společnost Saab nabízí celosvětově špičkové produkty, služby a řešení v oblasti obranných technologií a civilní bezpečnosti. Společnost Saab systematicky vyvíjí, zavádí a zdokonaluje tyto technologie tak, aby vyhověla měnícím se potřebám a požadavkům zákazníků. Napomáhá ji v tom mimo jiné i inovativní, vstřícné a pragmatické myšlení.

Přečtěte si více